Zde je přehled různých kategorií, které jsou často zmiňovány v diskuzích o svobodném software. Vysvětluje, jak se překrývají nebo jsou částí jiné kategorie.
Další texty | ,,Svobodný software'' | ,,Open Source '' | ,,Public domain software'' | ,,Copyleftovaný software'' | ,,Necopyleftovaný svobodný software'' | ,, GPL software'' | ,, GNU systém'' | ,,GNU programy'' | ,,GNU software'' | ,,Částečně svobodný software'' | ,,Proprietární software'' | ,,Shareware'' | ,,Freeware'' | ,,Komerční software'' | Další texty .
Také si všimněte - -Matoucí slova, kterým je lépe se vyhnout .
Tento diagram od Chao-Kuei znázorňuje různé kategorie software. Je dostupný jakosoubor XFig, jako JPEG obrázek (23k) a jako 1.5 x zvětšený PNG obrázek (7k).
Vedeme i seznam překladů termínu ,,svobodný software'' do dalších jazyků.
Jestliže je program svobodný, může být zahrnut do svobodného operačního systému jako GNU nebo do svobodné verze systému GNU/Linux.
Je mnoho různých způsobů, jak udělat program svobodný -- mnoho podrobností může být provedeno různými způsoby a stále je ještě program svobodný. Některé z možných variací jsou popsány níže.
Svobodný software je věcí svobody, nikoliv ceny. Ale společnosti produkující proprietární software často užívají výraz ,,free software´´ ve vztahu k ceně. Někdy tím myslí, že můžete získat binární kopii zdarma, někdy že je kopie přímo v počítači, který kupujete. Nemá to nic společného s tím, co nazýváme svobodným softwarem v projektu GNU.
Kvůli těmto možným zmatkům, když softwarová společnost říká, že její produkt je svobodný software, vždy překontrolujte vlastní distribuční podmínky, zda mají uživatelé opravdu všechny svobody, které svobodný software zahrnuje. Někdy to svobodný software skutečně je, někdy ne.
Mnoho jazyků má dvě odlišná slova pro ,,free'' jako svoboda a ,,free'' jako nulová cena. Například francouzština má ,,libre'' a ,,gratuit''. Angličtina má slovo ,,gratis'' které se vztahuje jednoznačně k ceně, ale žádné, které se vztahuje jednoznačně ke svobodě. Je to nešťastné, protože takové slovo by bylo užitečné. [Nás se to netýká, v češtině je jak svobodný = svobodný, tak zdarma jednoznačné -- pozn. překl] [Proto také používáme v tomto textu termín svobodný software a doporučujeme to i Vám. Pro podrobnější informace si prosím prostudujte otevřený dopis na adrese http://svobodnysoft.zde.cz. -- pozn. korek.]
Svobodný software je často spolehlivější než proprietární software.
Někdy lidé užívají termín ,,public domain'' pro označení ,,svobodného software'' či ,,software dostupného zdarma.'' Avšak ,,public domain'' je úřední označení a znamená přesně ,,nechráněný''. Kvůli jasnosti doporučujeme užívat ,,public domain'' pouze v tomto významu a k označení ostatních modelů použít jiných termínů.
V projektu GNU copyleftujeme prakticky všechen software, který napíšeme, neboť naším cílem je dát každému uživateli svobody zahrnuté v termínu ,,svobodný software.'' Viz. Copyleftováno pro další vysvětlení.
Copyleft je všeobecný koncept; abyste skutečně copyleftovali program, musíte užít specifickou sadu distribučních podmínek. Existuje mnoho možných způsobů, jak stanovit tyto podmínky.
Jestliže je program svobodný, leč chráněný, potom některé jeho kopie či modifikované verze nemusí být vůbec svobodné. Softwarová společnost může přeložit program a distribuovat exe soubor s nebo bez modifikací jako proprietární softwarový produkt. Toto dokazuje
Systém X Windows . X Konsorcium uvolnilo X11 s distribučními podmínkami, které odpovídají necopyleftovanému svobodnému software. Přejete-li si, můžete zdarma dostat kopii s těmito distribučními podmínkami. Existují však placené verze pro pracovní a grafické stanice, kde fungují pouze tyto. Když používáte tento hardware, X11 pro vás není svobodný software.
Zahrnuje všechen GNU software, stejně jako další balíky jako je X Window systém a TeX, které nejsou součástí GNU.
Komponenty pro GNU systém vyvíjíme od roku 1984, první testovací verze ,,úplného GNU systému´´ byla k dispozici v roce 1996. Dnes, v roce 2001, pracuje systém spolehlivě a lidé se snaží v něm rozchodit GNOME a ppp. GNU/Linux, odnož GNU systému, která užívá Linux jako jádro, zatím získal velký úspěch.
Protože je účelem GNU svoboda, každá jednotlivá složka systému musí také být svobodná. Není ale nutné, aby byly všechny copyleftované, každý druh svobodného software je vhodný k zařazení do našeho systému, jestliže napomáhá k dosažení technických cílů. Můžeme použít a také užíváme necopyleftovaný svobodný software, jako je X Window systém.
Jestliže je program GNU software, říkáme také, že je to GNU program.
Nějaký GNU software je napsán lidmi z Nadace pro svobodný software, ale většina ho pochází od dobrovolníků. Některé příspěvky jsou copyrightovány u Nadace pro svobodný software, jiné u autorů.
Částečně svobodný software je mnohem lepší než proprietární software, ale stále činí potíže. Nemůžeme ho použít ve svobodném operačním systému.
Omezení copyleftu jsou navržena k ochraně základních svobod všech uživatelů. Jediné ospravedlnitelné omezení při šíření programu je pro nás omezení, aby nebyla přidávána další omezení. Částečně svobodné programy mají ještě další omezení, daná čistě sobeckými zájmy autorů.
Není ani možné zahrnout částečně svobodný software do svobodného operačního systému, protože distribuční podmínky operačního systému jako celku jsou shodné s podmínkami šíření jednotlivých programů. Zařazení byť jen jednoho částečně svobodného programu do systému by jej učinilo jako celek částečně svobodným. Jsou dva důvody, proč to tak nechceme dělat:
Nadace svobodného software je nekomerční, a proto smíme používat Částečně svobodné programy pro naše ,,vnitřní'' potřeby. Ale nečiníme tak, neboť by to podkopávalo naše úsilí získat program, který můžeme zahrnout do GNU.
Jestliže existuje nějaký úkol a my pro něj nemáme svobodný program, má GNU systém mezeru. Musíme říci dobrovolníkům, že nám takový program chybí a poprosíme je, aby jej napsali. Pokud však budeme sami pro takový úkol používat pouze částečně svobodný program, budeme podkopávat vlastní slova. To by velmi oslabilo hybnou sílu (naši, či někoho jiného, kdo se řídí našimi prosbami) pro vytvoření takového software. Proto to neděláme.
V Nadaci pro svobodný software máme takové pravidlo, že nemůžeme instalovat žádný proprietární program na naše počítače s vyjímkou dočasného použití k napsání svobodné náhrady. Myslíme si, že neexistuje žádná omluva pro instalaci proprietárního programu.
Například jsme na náš počítač v 80. letech instalovali Unix, protože jsme jej používali ke psaní svobodné náhrady Unixu. Dnes, kdy jsou dostupné svobodné operační systémy, jsme všechny nesvobodné operační systémy smazali a na každý nový počítač musí být nainstalován nějaký svobodný.
Netrváme na tom, aby se uživatelé či přispěvatelé GNU řídili tímto naším pravidlem. Přesto však doufáme, že se rozhodnete nás následovat.
Shareware není svobodný ani částečně svobodný software ze dvou důvodů:
Například GNU Ada je šířen pouze za podmínek GNU GPL a každá kopie je svobodný software, ale jeho autoři prodávají podporu. Když jejich prodejce mluví s perspektivním zákazníkem, často slyší: ,,Budeme se cítit jistěji s komerčním překladačem.´´ Obchodník odpoví: ,,GNU Ada je komerční překladač, mimochodem je také svobodný.´´
Pro GNU je důležité, že je GNU ADA svobodný software. Zda je komerční či ne, je jiná otázka. Pro další vývoj GNU ADA je však fakt, že je komerčním software, spíše prospěšný.
Prosíme pomáhejte šířit povědomí, že existuje i komerční svobodný software. Neříkejte ,,komerční´´, máte-li na mysli ,,proprietární´´.
FSF & GNU informace & otázky na gnu@gnu.org. Další možnost jak kontaktovat FSF.
Komentáře k těmto web stránkám na webmasters@www.gnu.org, jiné otázky zasílejte na gnu@gnu.org.
Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 51 Franklin St, Fifth Floor, Boston, MA 02110, USA
Doslovné kopírování a šíření tohoto celého dokumentu na jakémkoliv médiu je dovoleno v případě, že tato podmínka bude zachována.
Updated: $Date: 2005/05/05 19:37:13 $ $Author: novalis $